Archiv pro rubriku: Zdraví

Potrat – co je to potrat, jak probíhá, kolik stojí

Potrat je samovolné či spontánní ukončení těhotenství a zánik embrya, naproti tomu interupce je název pro umělé přerušení těhotenství. Umělý potrat je citlivým tématem a také je k němu v různých zemích přistupováno s rozdílným vnímáním. Některé země (také ČR) interupce povolují, některé k nim přistupují s velkou nevolí a existují státy, které interupce plně zakazují.

V České republice je povolena interupce do období maximálně 12. týdne těhotenství na základě žádosti matky a provádí se různými způsoby podle délky těhotenství.

Způsoby interupce

Než se přistoupí k interupci, je nutné, aby si matka plně a zodpovědně uvědomila své možnosti a byla si svým rozhodnutím naprosto jistá. Interupce se provádějí na speciálních klinikách zajišťující soukromí a diskrétnost, ale také v nemocnicích.

Cena interupce se odvíjí od způsobu provedení i délky těhotenství a pohybuje se v rozmezí 4000 – 6000 Kč.

Miniinterupce
– provádí se do 8. týdne těhotenství,
– nutné šetrné uspání,
– dochází k rozšíření kanálku děložního hrdla,
– plodové vejce je odsáto podtlakovou savkou,
– někdy je nutné provedení revize dutiny děložní kyretou, při níž se odstraňují zbytky plodových obalů.

Klasické přerušení těhotenství
– provádí se v 8. – 12. týdnu těhotenství,
– známá jako „výškrab“, provádí se kyretáží,
– nutné větší rozšíření děložního hrdla.

Chemická interupce
– provádí se do 9. týdne těhotenství,
– aplikuje se tableta mifepriston (Myfegyne),
– u 8 – 10% chemických potratů je nutný následný chirurgický zákrok.

Rizika a následky interupce

Interupce je spojena se zdravotními riziky a následky. Nejčastějším problémem jsou infekce způsobené snadnou přístupností bakteriím díky roztaženému hrdlu dělohy. Je více než nutné dodržovat po zákroku hygienické zásady, protože zánět, který se může rozšířit k vejcovodům a vaječníkům, může způsobit trvalou neplodnost. Při zákroku může rovněž dojít k perforaci dělohy, která je řešena okamžitě pomoci laparoskopie a ve většině případů nezpůsobuje neplodnost. Po zákroku se u žen můžou projevit potíže psychického rázu.

Co je to syndrom vyhoření a jak se projevuje

Syndrom vyhoření nebo také syndrom vyhasnutí, je dnes běžně používaným výrazem, který popisuje citové a mentální vyčerpání v oblasti práce. Syndrom vyhoření může propuknout u každého, nicméně existují rizikové skupiny lidí, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě vystavováni stresu a očekávají se od těchto jedinců nadstandartní výkony v zaměstnání. Nejčastěji se syndrom vyhoření projevuje u lidí, kteří pracují s jinými lidmi, což jsou například lékaři, zdravotní sestry, učitelé, právníci, telefonní operátoři nebo policisté. Syndrom vyhoření se přímo vztahuje pouze na kritickou oblast práce a často je provázen velkými pochybnosti o smyslu dané práce.

Příznaky:

  • emoční projevy – sklíčenost, popudlivost,
  • nechuť k práci, nesoustředěnost, zapomínání,
  • vysoký krevní tlak,
  • potíže s trávením,
  • poruchy spánku.

Syndrom vyhoření nepřijde ze dne na den. Jedná se o dlouhodobý a postupný proces. Obecně se dá rozdělit na 5 fází, které jsou pojmenovány jako počáteční nadšení, stagnace –  vystřízlivění, frustrace, apatie a rozvinutý syndrom. U každého člověka se může syndrom projevovat rozdílně, co se týče projevů i délky jednotlivých fází.

Léčba:

Zbavit se syndromu vyhoření může v počátečních fázích každý sám. Zhodnotit svou práci, úspěchy, očekávání a žebříček hodnot. Od toho by se měly odvíjet další kroky, které vedou k nové motivaci nebo odlišnému přístupu. Mezi možnosti, jak takového stavu dosáhnout, patří delší dovolená nebo změna pracovního místa. Rozvinutý syndrom vyhoření je nutné řešit s psychologem. I když by se mohlo zdát, že syndrom vyhoření není nikterak závažný, můžou se připojit deprese nebo sebevražedné sklony, které končí s fatálními následky. Jak se tedy syndromu vyhoření bránit? Nezapomínejte na vydatný odpočinek, dobrou organizaci práce, posilujte kladné vztahy na pracovišti i v osobním životě a také se naučte říkat na určité věci ne.

Očkování proti chřipce – výhody, nevýhody, vedlejší účinky, vhodná doba pro očkování

Chřipka patří k celkem běžným, ale mnohdy podceňovaným onemocněním, přičemž její nedostatečná nebo nesprávná léčba může mít fatální důsledky. Jedná se o virovou infekci napadající dýchací cesty a přenáší se kapénkami, ale také například doteky rukou nebo používáním stejného telefonního sluchátka. Očkování proti chřipce se pro mnoho lidí každoročně stává dilematem. Jaké výhody, nevýhody a vedlejší účinky může očkování proti chřipce mít, by si měl dopředu každý důkladně prostudovat a na základě těchto informací se rozhodnout.

Výhody

K výhodám očkování proti chřipce patří vysoká účinnost, která se pohybuje v rozmezí od 70 do 99 %. Tato účinnost je také podpořena každoroční úpravou vakcín, která spočívá v co největší podobnosti s cirkulujícími kmeny chřipky a je prováděna na základě doporučení Světové zdravotnické organizace.

Nevýhody

Tělo se po očkování nestává trvale imunním, protože viry velice rychle mutují. Účinnost vakcíny po čase klesá, vakcína je schopna ochránit tělo před chřipkou necelý rok. U starších lidí se tato doba ještě více zkracuje. Očkování proti chřipce není určeno všem. Vyhnout by se mu rozhodně měly těhotné ženy a ani děti do 6 měsíců nelze proti chřipce očkovat, stejně tak není vakcína určena osobám trpícím alergií na vaječnou bílkovinu a antibiotikum Neomycin.

Vedlejší účinky

S očkováním jsou spojené i vedlejší účinky. Byly zaznamenány případy, kdy očkování způsobilo daleko silnější a závažnější průběh chřipky, mírnou horečku, otoky a bolest v místě vpichu. Po očkování může být zaznamenána mnohem větší únava, bolest svalů a kloubů.

Období vhodné k očkování

Očkování proti chřipce by mělo proběhnout před vypuknutím chřipkové sezóny, konkrétně v období září-listopad. Očkování se u dospělých provádí minimálně 14 dní od posledního očkování neživou vakcínou a měsíc od očkování živou vakcínou.

Ebola – příznaky, projevy, jak se přenáší a léčí

V poslední době je stává nemoc Ebola globální otázkou, kterou řeší velká města, malé vesnice i zapomenutá místa v Africe. Co je dobré o této virové nemoci vědět? Ebola je hemoragická (krvácivá) horečka a patří mezi virová onemocnění, jehož původcem je filovirus ebola. Poprvé byl zaznamenán v roce 1976 a dostal jméno podle řeky Ebola v Demokratické republice Kongo. Ebola patří mezi nejnebezpečnější virová onemocnění, přičemž letalita činí 50-90 % v závislosti na druhu eboly. V současné době je známých celkem 5 kmenů virů ebola, tři z nich napadají člověka. Nejnebezpečnější je Ebola Zaire. Výskyt eboly je zaznamenáván převážně v afrických zemích, kde nefunguje komplexní lékařská péče a chybí kvalitní vybavení pracovišť.

Příznaky Eboly

Ebola, u níž je zpravidla inkubační doba většinou dva dny až tři týdny, se projevuje vysokými horečkami a bolestmi břicha, svalů, kloubů a hlavy. Onemocnění je doprovázeno prudkým zvracením, průjmy a krvácením do trávicího traktu. Následuje krvácení z tělesných otvorů a těžké poškození orgánů, zejména játry. Ebola je velice bolestivé onemocnění, které při nedostatečné nebo pozdní lékařské péči končí smrtí.

Přenos Eboly

Filoviry způsobující ebolu se na člověka přenáší z konzumace mrtvých zvířat. Jedná se zejména o netopýry, primáty, hlodavce, prasata a psy. Z člověka na člověka se ebola přenáší přímým tělesným kontaktem, slinami a krví. Probíhají výzkumy, které jsou zaměřeny na přenos eboly vzduchem, doposud ale nebyly vyvráceny či potvrzeny. Ebola se přenáší obrovskou rychlostí a to zejména díky špatným hygienickým podmínkám, nedbalostí nebo špatné diagnóze onemocnění.

Léčba Eboly

Léčba eboly je více než komplikovaná. Virostatika jsou neúčinná a zatím neexistuje lék, který by ebolu spolehlivě vyléčil. Pacientům postiženým ebolou je nutné zabezpečit dostatek vody z důvodu dehydratace. Dále je nutné udržovat optimální krevní tlak a zajistit řádné dýchání. K léčbě jsou rovněž používány vitamíny nebo virostatika. Léky, které by mohly účinně pomoci, jsou stále ve stádiu experimentu.

Kopřivka – co je to za nemoc, jak se projevuje a jak se léčí?

Kopřivka se řadí mezi dermatózy, při nichž vznikají svědivé červené pupínky, které se hojí zcela bez následků. Kopřivku je možné rozdělit do tří skupin:

  • Akutní kopřivka – vzniká náhle a obvykle se vyléčí do šesti týdnů, může vzniknout jako následek alergické reakce
  • Akutní vracející se kopřivka – vznik pupínků se opakuje a trvá déle než šest týdnů, většinou je spojená s alergickou reakcí na neznámý alergen
  • Chronická kopřivka – pupínky se objevují v podstatě neustále a nebo vůbec nemizí, může trvat i několik let a znatelně snižovat kvalitu života

Kopřivka vzniká na základě degranulace mastocytů, která způsobuje rozšíření cév, zarudnutí a zvýšenou propustnost cév. Vzniká otok (edém) ve škáře a následně dochází k tvorbě pupenu. Vznik je doprovázen rovněž uvolněním histaminu a jiných bioaktivních látek. Příčin vzniku kopřivky existuje celá řada a často trvá delší dobu, než je přesně stanovena. Příčina vzniku kopřivky může být fyzikálního, neuropeptidového nebo imunitního původu.

Kopřivka se projevuje svědivými, ohraničenými, plochými pupínky, které mají růžovou barvu a zarudlé okraje. Kopřivka se vysévá velice rychle a to na celých plochách nebo samostatně. Svědění je nejintenzivnější v době vzniku pupínků. Přu úniku tekutin z cév do škáry můžou vznikat puchýřky, hemoragická kopřivka se projevuje puchýřky s příměsí krve. Kopřivka může být doprovázena dalšími obtížemi jako je teplota, otoky kloubů, nevolnost a v nejhorším případě spojena s anafylaktickým šokem.

Kopřivka se léčí pomocí antihistaminik, kortikoidů, tricyklických antidepresiv nebo stabilizátorů membrán žírných buněk. K útlumu svědění se používají speciální krémy a roztoky. Pokud je znám spouštěč kopřivky, je doporučeno se mu vyhýbat. Může se jednat o alergeny, stres, UV záření, chlad či změny tělesné teploty.

Co jsou to ploché nohy? Jak se projevují a jak je můžeme léčit?

Ploché nohy vznikají povolením vaziva mezi kůstkami nohy a krátkými svaly, které se nejvíce podílejí na tvorbě nožní klenby. Podle stupně poškození rozeznáváme tři stupně plochonoží:

I. stupeň – tvar klenby se zplošťuje pouze při zatížení,
II. stupeň – noha je plochá při zatížení i odlehčení, dá se pasivně srovnat,
III. stupeň – ploché nohy jsou trvalé, nedají se srovnat.

Ploché nohy mohou vzniknout špatnou péčí a obouváním, přetížením vazů a svalů vadným postavením, rychlým růstem nebo závodním sportováním. Ploché nohy nevznikají pouze u dětí či dospívajících, ale jsou rovněž problémem dospělých. Přetěžování chodidel, nadváha, zaměstnání nebo úrazy mohou být příčinou vzniku plochých chodidel.

Příznaky:

– unavené nohy
– otoky, pálení nebo trnutí nohou
– bolest od paty k prstům
– otlaky, kuří oka
– rozšířená přední část nohy
– vbočený palec
– kladívkové prsty

Léčba

Léčba plochých nohou je často nesmyslně opomíjena. Aby chodidla plnila svou funkci, je nezbytné ploché nohy léčit a důkladně se o chodidla starat. Ke každodenní péči patří hygiena, která se skládá z pečlivého omytí a namasírování chladivým gelem či krémem. Nohám se uleví od zátěže a snižuje se jejich opotřebení. Důležitým faktorem při vzniku, ale i při léčbě plochých nohou je volba vhodné obuvi, která by měla mít dostatek prostoru v oblasti prstů, dokonalou ohebnost v prstové části, úměrnou výšku podpatku, anatomicky modelovaný svršek, kvalitní materiál a dobré tlumící vlastnosti.

Nejúčinnější formou léčby je léčebná tělesná výchova. Jednoduchý a účinný cvik, který zvládne každý je chození po nerovném terénu, v trávě nebo písku naboso. Další speciální cviky doporučí ortoped, který vyhodnotí stupeň poškození. U cviků je důležité zachovat pravidelnost, dobu cvičení a četnost. Šetřete své nohy, které vám dělají službu celý život a věnujte jim zaslouženou péči!

Jak se projevuje a léčí ADHD syndrom u dětí?

ADHD syndrom

ADHD syndrom u dětí je složitou poruchou, která bývá občas mylně považována za nevychovanost. Jedná se však o podmíněně dědičnou chorobu, za kterou by dítě určitě nemělo být trestáno. Pojem ADHD není znám moc dlouho a mluvit se o něm začalo teprve nedávno. Nicméně poruchou ADHD trpí 6-9 % školních dětí. Vzrůstající povědomí o tomto syndromu je pro tuto oblast velkým přínosem, už z pohledu společenské tolerance.

Co je ADHD?

ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorders) syndrom je název neurovývojové poruchy nebo chcete-li pro hyperaktivitu spojenou s poruchou pozornosti. Projevuje se především u dětí. Velice důležitým faktorem je jeho včasné diagnostikování a léčba, která pomůže dětem lépe zapadnout v sociální sféře mezi vrstevníky, ale rovněž ve vztahu k autoritám.

ADHD syndrom se u dětí projevuje nepozorností, přílišnou aktivitou a impulzivitou nepřiměřenou jejich věku a pohlaví. S nepozorností se potýkají zejména děti školou povinné, které zvládají hůře pracovat na zadaných úkolech a dodržovat termíny. Impulsivnost vyjadřují přehnané nebo také neadekvátní reakce. Hyperaktivita se projevuje nadměrnými a zbytečnými pohyby, své činnosti doprovázejí zvuky nebo komentáři a skáčou do řeči. I z těchto důvodů je více než žádoucí zajít s dítětem na vyšetření k psychiatrovi, psychologovi nebo neurologovi.

Příznaky:

– živost, přílišná aktivita,
– nespavost,
– impulsivnost,
– hyperaktivita,
– pohybová neohrabanost,
– v batolecím věku a pozdější vývin řeči.

Léčba:

ADHD se u dětí léčí pomocí terapií a její průběh je dlouhodobý. Při léčbě jsou terapie zaměřeny na psychoterapii a výchovné působení. Psychofarmakologická léčba je uplatňována pouze u těžších případů pacientů. V průběhu léčby je rovněž důležité neopomenout faktor a působení rodičů, kteří dokáží spolupráci s odborníky ve velké míře dítě pozitivně ovlivnit.

Jak bojovat proti nespavosti?

Když nemůžete spát …

Nespavost neboli Insomnie, je čím dál větším problémem, který postihuje řadu lidí. Zda se jedná o přechodný problém či trvalý, který může mít neblahé dopady na zdraví, je zcela individuální. Na vzniku nespavosti může mít podíl více faktorů, mezi kterými najdeme například stres, deprese, úzkost nebo také výkyvy z běžného biologického rytmu, příjem kofeinu či alkoholu nebo užívání některých léků. Nespavost může být rovněž příznakem onemocnění.

Jak bojovat s nespavostí?

Zbavit se problémového usínání, častého probouzení, kdy opět nastává problém s usínáním, je možné několika způsoby. Pokud nejste příznivcem polykání medikamentů, pak je vhodné zkusit před návštěvou lékaře a doporučením vhodných léků pár jednoduchých triků.

  • Minimum hluku, tma a teplota, která by měla být v rozmezí 16 – 20 º C může mít na vydatný spánek obrovský vliv. Prostředí by tedy mělo být co nejpohodlnější. I když je často nesnadné pravidelně usínat a vstávat, i tato okolnost by mohla pomoci.
  • Před ulehnutím ke spánku není doporučeno kouřit, pít alkohol, kávu či jiné energetické nápoje. Večer by se měla konzumovat pouze lehká večeře, je žádoucí se vyhnout těžkým jídlům.
  • Ani večerní cvičení není úplně vhodné, na rozdíl od ranního, které naopak může usínání zjednodušit. Patříte-li mezi aktivní sportovce, svou pohybovou aktivitu provádějte alespoň dvě hodiny před samotným ulehnutím do postele.
  • Negativní vliv na usnutí a kvalitní spánek může také mít krátké zdřímnutí přes den. Při usínání je doporučeno myslet na pozitivní události dne, radostné okamžiky a veselé příhody. Těžké depresivní myšlení, stres a nevyrovnanost spánek narušují, stejně tak neustálé přemýšlení o práci.

Léky na nespavost jsou předepisovány zejména lidem, kteří trpí dlouhodobou nespavostí a mají výrazně ovlivněn či narušen jejich každodenní život. Podávání léků na nespavost by mělo být uvážené a v menší míře, protože jejich užívání může vyvolat závislost. Trápí i vás nespavost? Pak místo medikamentů zkuste nejprve třeba bylinkový čaj nebo dostatečnou relaxaci a uvolnění.