Archiv pro štítek: verš

Co je to verš

Verš je definován jako rytmicky a významově organizovaná jednotka (1 řádek) básnického díla, jež se vyznačuje jistým uspořádáním (rozložením dlouhých a krátkých či přízvučných a nepřízvučných slabik, intonací, eventuálně rýmem) a tvoří svéráznou celistvost, při jejímž vnímání očekáváme, že bude následovat další, podobně organizovaná jednotka.
Nepodléhá gramatickým ani syntaktickým zvyklostem, má vlastní rytmická pravidla a specifické členění textu.

Verš je základní stavební jednotkou básně, od prózy se liší grafickým uspořádáním do kratších řádků, které tvoří strofy (sloky). Je to však také uspořádaný zvukový celek, který obvykle podléhá určitým rytmickým zákonitostem (např. závazný počet slabik a přízvuků).

 

  • Verš sylabický – rytmus je založen na shodném počtu slabik a rýmu (české lidové písně a staročeská lyrika).
  • Verš tónický – rytmus je založen na shodném nebo pravidelně proměnlivém počtu přízvučných slabik ve verši (staroruská /byliny/ a starogermánská poezie /Beowulf/).
  • Verš sylabotónický – klasický český verš, rytmus je založen na pravidelném střídání přízvučných a nepřízvučných slabik.
  • Verš časoměrný – založen na střídání krátkých a dlouhých slabik (antika).
  • Bezrozměrný verš – často se rýmuje, ale nemá závazný počet slabik ani přízvuků (typický pro středověk /Mastičkář, Dalimilova kronika/, od volného verše se liší tím, že každý verš je větou).
  • Volný verš – se může a nemusí rýmovat a jeho jednotlivé verše mají rozdílnou délku (nestejný počet slabik), nejvíce se podobá mluvenému toku řeči. Jeho zrod spadá do 2. pol. 19. století  (za tvůrce je považován americký spisovatel W. Whitman, do české poezie vnesli volný verš básníci České moderny O. Březina a A. Sova).